Ohlasy čtenářů, diváků a posluchačů

Naslouchala jsem Vašemu výkladu o dr. Edvardu Benešovi včera večer a dnes znovu. Vaše obhajoba E.B. je tak srozumitelná. A pro ČR tak potřebná. Já jen doufám i věřím zároveň, že těch s porozuměním bude stále přibývat.
Potřebujeme být Čechy a Moravany s porozuměním.

V. S., 23. 8. 2026

Český publicista Pavel Kosatík sa zastal prepustenej moderátorky Rádia Devín Andrey Makýšovej Volárovej. „Vyhadzov takého človeka sa nedá vysvetliť žiadnym hypotetickým rozumným dôvodom. Kto likviduje schopných a pracovitých ľudí, chce svojej krajine škodiť,“ napísal.
„Kým sa za takého človeka vychová rovnocenná náhrada, trvá to mnoho rokov, oni však žiadnu rovnocennú náhradu vychovávať nebudú. Čo by si s ňou v kultúrnej púšti, ktorú usilovne budujú, počali?“ dodal a varoval pred podobným scenárom v českých verejnoprávnych médiách.
Kosatík reagoval na rozhovor, ktorý s Andreou Makýšovou Volárovou nedávno uverejnil Denník N. Opisovala v ňom, ako po vyše 15 rokoch musela odísť z RTVS, zamestnala sa na pár mesiacov v pekárni a teraz stojí pred otázkou, čo ďalej.

DenníkN.sk
Minúta po minúte, Bratislava, 20. 8.

Byl jsem lapen do vyprávění od prvních chvil a doslova jsem hltal každou kapitolu. Poslech jsem přerušoval pouze, pokud jsem si na youtube chtěl vyhledat ukázky skladeb, o kterých byla zrovna řeč. Nevzpomínám si, kdy naposledy mi něčí životopis zprostředkoval tak plastický obrázek člověka a jeho doby. Díky vaší práci se pro mě stal Bedřich Smetana živou postavou a obyčejně-neobyčejným člověkem, nikoliv pouze školou vybudovaným neosobním památníkem autora „Prodanky“ a národní hudby. Po dokončení poslechu poslední kapitoly si připadám bohatší o nové znalosti a v hlavě mi zní množství dosud neznámých melodií. Denně chodím na vlak do práce přes Smetanovo náměstí v našem městě. Dosud jsem procházel kolem bysty Bedřicha Smetany v jeho středu s netečným nezájmem. V poslední době ale nikdy nezapomenu kouknout na tento pomník a alespoň v duchu poděkovat tomuto velkému muži za jeho celoživotní dílo.

O. Š., 14. 8. 2026
Bedřich Smetana – Životopis

Právě jsem dočetl první díl tvojí knihy o Ferdinandu Peroutkovi. Po přečtení románu Oblak a valčík mě jeho osobnost velmi zaujala, takže mi tvoje kniha o něm přišla velmi vhod. Netušil jsem, jak mi zamotá hlavu a změní moje vnímání první republiky a doby před druhou světovou válkou. Uvědomil jsem si, jak “ploše” jsem ji chápal. Také mě zaujalo, jak pan Peroutka řeší termíny jako je socialismus, protože já ho mám spojen s životem v totalitním státu a vždy nám bylo předkládáno, že socialismus je předstupněm komunismu, a proto jsem ho striktně odmítal. Stálé diskuse o liberalismu jsou také velmi zajímavé a trochu mě děsí, že v současné době se liberalismus považuje spíše za chybný směr, který je třeba opustit, aniž by se o tom seriózně diskutovalo a třeba statisticky dokazovalo, jak jsou liberální společnosti v určitých parametrech úspěšné. Chybí racionální přístup, jehož byl pan Peroutka nositelem. Vlastně mi finální část knihy malinko připomíná současnost, jak vývojem ve světě, tak i doma, a to mě moc neuklidňuje. – Nicméně se moc těším na druhý díl, který už jsem začal číst.

F. K., 13. 8. 2026
Ferdinand Peroutka – Život v novinách

Ozývám se, protože jsem právě odložil Vaši knihu o Benešovi. Dost znám Vaše, dnes již monumentální dílo. Tuto knihu pokládám za jednu z nejzásadnějších. Děsím se stavu české společnosti po stránce hodnotové a duchovní a Vy patříte dnes mezi základní kameny teď skromné elity národa. Bojím se dnes říkat národ, i když od dávného dětství pro mne tolik znamenal. Ta všeobecná všehochuť a tolikerá pachuť pojem národ tolik zneuctila. A elita? Rozhodně to není většina panujících, ba naopak. Oškliví se mi mnozí ti všelijací trpaslíčci…

Existují však přece jen lidé, kteří touží po odpovědích a pravdě. A Vy, vážený pane doktore, jste v tomto směru tolik udělal, velké poděkování.

Bohužel široká veřejnost tak málo čte! Ale přece jen mnozí po Vašem Benešovi sáhnou. Podařilo se Vám tuto velkou a tak rozporuplnou osobnost, podle mého názoru, správně umístit do našich dějin. Lidé mají rádi takové ty nekomplikované soudy, jsi velikán beze zbytku nebo padouch. Proto tak dlouho si česká společnost nevěděla s Benešem rady. Vy jste teď, podle mého soudu, vyjádřil uznání, které zasluhuje, ale zároveň jste ukázal, jak dvakrát tragicky zklamal. Tento úsek dějin je nyní správně umístěn v tom našem nemalém dramatu. Bohužel stále na podobné vypořádání čekají další období dějin.

Z. P., Česká Lípa, 3. 8. 2026